Březen 2016

Diletantství v péči o lidi s autismem.

31. března 2016 v 18:03 | PhDr Kateřina Thorová Ph.D |  Názory

Cechovnictví, byrokracie a diletantismus brzdí kvalitu péče o lidi s autismem v České republice


Reakce Národního ústavu pro autismus, z.ú. (dále NAUTIS) na názory MUDr. Matýse, které byly publikovány formou rozhovoru ve Zdravotnickém deníku dne 15. 2. 2016. Většina mýtů, polopravd a laických interpretací se zrodí v hlavách samozvaných odborníků, rychlostí blesku zaplevelí internet, zpomalí osvětu i efektivní péči. Už jsme si zvykli, že ani vysokoškolský titul neposkytuje žádnou záruku odbornosti. Bohužel zavádějící informace tentokrát poskytl veřejnosti prostřednictvím Zdravotnického deníku psychiatr MUDr. Matýs, místopředseda Sekce dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP a předseda Asociace dětských psychiatrů, tedy člověk, jehož funkce by měly zaručovat vysokou odbornost, přehled, osobnostní vyspělost a celkovou kredibilitu.


V rozhovoru uvedl informace, které nejen poškozují naši organizaci, ale jsou i v rozporu se současným věděním, výsledky recentních výzkumů a moderním směřováním péče o lidi s autismem ve světě.

Co je a co není včasná diagnostika

Informace o tom, že včasnou diagnostiku nelze uskutečnit před čtvrtým, pátým rokem (vyjma těžkých forem autismu) nás odkazuje k úrovni vědění před deseti lety. Dětem, které jsou považovány v současné době za včasně diagnostikované, je mezi 15 a 30 měsíci. Diagnóza stanovená zkušeným odborníkem je již okolo druhého roku považována za dostatečně spolehlivou. Raná identifikace autismu je přitom jednou z priorit péče, protože v raném věku do 30 měsíců bývají intervenční terapeutické metody nejúčinnější.

Aplikovaná behaviorální analýza prokazuje svoji efektivitu přes padesát let

Aplikovaná behaviorální analýza (ABA) se definuje jako aplikovaná disciplína, která spadá pod vědecký obor behaviorální analýzy zabývající se rozborem a změnami v chování člověka, nejde tedy o pouhou rehabilitační techniku. U osob s autismem se ABA soustřeďuje na nácviky různých dovedností, analyzuje problémové chování a snaží se o jeho eliminaci nebo sociální přijatelnost. ABA vychází z teorie učení, přičemž využívá nejrůznější dílčí techniky, které jsou běžně používány v pedagogice nebo v jiných behaviorálně orientovaných psychoterapeutických směrech. Velkou výhodou ABA je, že díky své dlouhé historii a důrazu na strukturovaný přístup, pracuje s detailně a kvalitně propracovanými postupy. Výsledky jsou opakovaně publikovány v prestižních odborných časopisech. Vědecká kritika umožňuje aplikované behaviorální analýze její neustálý vývoj. K efektivním přístupům řadí aplikovanou behaviorální analýzu i Americká psychiatrická asociace a Americká pediatrická asociace, která v roce 2007 vydala prohlášení, ve kterém zmiňuje u ABA přístupu účinnost opírající se o dobře zdokumentovanou padesátiletou výzkumnou historii. Výzkumy s kontrolovaným randomizovaným designem prokázaly oproti kontrolní skupině výraznější zlepšení v kognitivních schopnostech, jazyku, školních dovednostech, adaptivním i sociálním chování. ABA není považována za metodu, která autismus vyléčí, a zdaleka nefunguje na všechny děti, nicméně na rozdíl od medikace cílí na jádrové deficity, a dosahuje zde slušných výsledků. ABA není jediný intervenční směr, který prokázal při práci s dětmi s autismem svoji efektivitu, nicméně v mezinárodním společenství je nejrozšířenějším a potažmo i nejlépe ověřeným přístupem.

Priority péče o lidi s autismem

Děti s autismem, stejně jako děti s vývojovou poruchou řeči, poruchami učení nebo poruchou intelektu, nejsou nemocné v pravém slova smyslu, jsou handicapované. I když léky nepatří u autismu k intervenci první volby, protože jádrové obtíže nevyléčí, hraje psychiatr v péči o osoby s autismem nezastupitelnou úlohu. Určité symptomy nebo přidružené poruchy jsou u autismu psychofarmaky léčitelné a mohou pozitivně ovlivnit kvalitu života jedince, jeho schopnost fungovat v běžném prostředí i schopnost se učit. Na druhou stranu ani léky nejsou všespásné, nemají na každého pozitivní účinek, mívají vedlejší účinky a lidé si na ně vytváří toleranci. Prioritou péče o lidi s autismem a jejich rodiny je funkční systém diagnostiky, efektivních, ověřených terapií včetně farmakoterapie, poradenských a sociálních služeb. Upřednostňovat jednu skupinu odborníků před druhou nedává smysl. Plošný screening kvůli poměrně vysokému riziku falešné pozitivity a negativity není často ani doporučován, pokud v místě neexistuje hustá síť diagnostických a terapeutických center, které potvrdí, popřípadě vyvrátí screeningové podezření, a začne s rodinou a s dítětem systematicky pracovat.

Diagnostika

Medicínský diagnostický test na poruchy autistického spektra neexistuje. Diagnóza dítěte se opírá o posouzení deficitů a abnormit v chování v sociální interakci, při komunikace a ve vztazích. Zároveň se posuzuje míra rigidity v myšlení a chování. Vše se vyhodnocuje ve vývojovém kontextu. Zapotřebí jsou speciální tréninky a dlouhodobé zkušenosti, protože jak diagnostikovat autismus se v žádné mezinárodní klasifikaci nemocí nedočtete. Zavedeným termínem zlatý standard jsou myšleny standardizované testy, které prokázaly, že dokážou zlepšit diagnostické kompetence odborníků. Klinickou zkušenost samozřejmě nenahradí. Kvalitní mezioborová diagnostika na jednom pracovišti pro všechny děti s podezřením na autismus je utopický sen. Reálné možnosti jsou zcela jiné, dětských psychiatrů je velmi málo a v jejich ambulanci se vystřídá okolo deseti dětí denně, na vyšetření se čeká měsíce. Navíc dětští psychiatři nemívají obvykle v péči děti mladší tří let, tudíž jsou v této oblasti zcela nezkušení. Za klinického psychologa je považován pouze člověk, který pracuje na zdravotnickém pracovišti, těchto lidí je opět kvůli systému nejrůznějších nařízení velmi málo. Pracoviště, která mají smlouvu s pojišťovnou, jsou limitována při diagnóze časem. Jen málo pracovišť si může dovolit dvoudenní diagnostický proces (čistého času), jaký poskytuje NAUTIS. Navíc absolvování diagnostického procesu ve zdravotnickém zařízení není garancí kvality, mnoha psychiatrům a často i psychologům chybí dovednosti a zkušenosti potřebné k diagnóze PAS. Kdyby to bylo naopak, nesetkávali bychom se stále s dětmi s jednoznačným autismem, které odcházejí z ordinací s poučením, že "dítě se na vás podívalo a zamávalo, a to by přece autista neudělal" nebo že "autismus je módní diagnóza, takže počkáme a uvidíme".

Význam specializovaných center

Pro psychologa nebo psychiatra již nebývá obtížné rozpoznat dítě s těžší symptomatikou. Jenže u většiny dětí s PAS nejsou projevy na první pohled patrné a teprve vysoce specializované vyšetření zkušeného odborníka dokáže určit, zda u dítěte jde o poruchu autistického spektra. Nejvýznamnějším, výzkumem prokázaným faktorem, který vede ke správné diagnóze, je zkušenost vyšetřujícího. Ti se obvykle rekrutují ve specializovaných centrech. Specializovaná centra jsou celosvětový trend. Tvrzení, že odborník, který se specializuje na poruchy autistického spektra, neumí nic jiného, je naprosto nesmyslné. Většina poruch autistického spektra se pojí s jednou a více poruchami, pro diferenciální diagnostiku je tedy nutné znát všechny poruchy dětského psychického vývoje. Diagnostika poruch autistického spektra patří v dětské psychologii k nejtěžším, vyžaduje komplexní znalost vývojové psychologie a psychopatologie. Spolupráce s jinými profesemi v rámci týmu i vně je nutnou samozřejmostí.

Cechovnictví versus mezioborové posilování kompetencí

V poslední době jsme svědky narůstání napětí při vyjasňování kompetencí mezi pedagogickými, poradenskými a klinickými psychology a psychiatry. Historie nás poučila, že cechovnictví bylo výraznou brzdou pokroku. Neschopnost v takovém systému zavádět pokroková opatření nakonec vedla k zrušení cechů. Analogicky cechovnictvím velmi trpí i český systém péče o duševní zdraví. Člověk, který se v této oblasti pohybuje, cítí z nadbytečné regulace, která v konečném výsledku nechrání klienta, ale brzdí pokrok v systému, bezmoc. Cechovnictvím nejvíce trpí postkomunistické země. Psychiatrie i psychologie jsou specializace zabývající se duševním zdravím. Psychiatrie se více zaměřuje na léčbu chemickými prostředky, psychologie více na psychosociální intervence. Oba obory se v oblasti diagnostiky i terapií doplňují. Každá z profesí je pro určitý okruh poruch lépe odborně vybavena.
Pedagogičtí psychologové, speciální pedagogové a logopedi se zabývají také diagnostikou, do jejich kompetencí, ať už zcela, nebo částečně, spadají především vývojové poruchy řeči, vývojové poruchy učení, poruchy intelektu, ale i poruchy aktivity a pozornosti a poruchy autistického spektra. Důležitým úkolem ve školství je screeningová diagnostika, diagnostika speciálních vzdělávacích potřeb žáků a stanovení podpůrných opatření. Klinická a speciálně pedagogická diagnostika se může lišit, a je to tak v pořádku. Pro školství není důležité, zda dítě přesně splňuje kritéria podle mezinárodní klasifikace nemocí, ale jaký typ speciálně pedagogické podpory potřebuje. Dle Americké psychiatrické asociace je funkce psychiatrů v diagnostice a léčbě autismu hlavně koordinační (nikoliv diagnostická), specifickým a nezastupitelným úkolem psychiatrů je identifikace a léčba k autismu přidružených obtíží.
Pokud má být systém funkční, musí mezi zdravotnictvím, školstvím a sociálními službami existovat pružná a reciproční výměna informací a doporučení, vzájemný respekt k specifikům každého oboru, které vyústí v mezioborovou spolupráci při posilování odborných kompetencí napříč obory.

Národní ústav pro autismus

V NAUTIS pracují lidé různých profesí, atestovaní i neatestovaní psychologové, speciální pedagogové, behaviorální terapeuti i psychiatr, všichni se celoživotně vzdělávají, většina publikuje a přednáší. Jednomu dítěti při diagnostice věnujeme dva dny čistého času. V oblasti diagnostiky jsme absolvovali zahraniční stáže, školení, vyjíždíme pravidelně na zahraniční konference. Dodržujeme mezinárodně uznávaná diagnostická vodítka a doporučení. Máme dvacet let zkušeností v oboru. Všichni naši klienti jsou v péči pediatra, většina i psychiatra a neurologa, koordinované zdravotní péči tak nic nebrání. Pokud dítě nemá určité lékařské vyšetření, doporučíme rodičům, aby si je doplnili. Spolupracujeme s řadou lékařských pracovišť. Naše zkušenosti a specializace nám navíc umožňují stanovit i podezření na vzácnější nebo méně zřetelná onemocnění, která pozornosti lékařů unikla, a doporučit rodině v koordinaci s pediatrem další vyšetření.
Naše Speciálně pedagogické centrum je nestátním školským poradenským zařízením, jehož registrace je snadno dohledatelná v Rejstříku školských právnických osob, není tedy potřeba pátrat na nejvyšších místech po oprávnění k poskytování služeb. Výrok MUDr. Matýse o tom, že "nemáme registraci a ani ji nedostaneme" je nepravda, která nás v očích veřejnosti poškozuje.

Posuzování dětí s autismem

Posuzování dětí s autismem je v České republice nespravedlivé. Dvě stejné děti, jiný kraj, jiný příspěvek. Funkční diagnostika pro potřeby získání sociální podpory by měla mít svoje vlastní pravidla. Stejná klinická diagnóza může mít odlišný sociální dopad na fungování člověka. Funkční diagnostika je mezioborová a rozhodně není vázaná pouze na posudek psychiatra. Významnou měrou může přispět zpráva školního nebo poradenského psychologa, vyšetření adaptivních schopností psychologem nebo psychiatrem, nebo výsledky šetření sociálního pracovníka. Edukce posudkových lékařů ve smyslu, aby ignorovali zprávy z určitých pracovišť nebo od určitých profesí, je kontraproduktivní.
Školství je naštěstí progresivní a ve Vyhlášce o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných č. 27/2016 Sb., která v letošním roce vejde v platnost, je uvedeno, že posuzování speciálních vzdělávacích potřeb patří do kompetencí školských poradenských pracovišť, která vychází k ze svých vlastních diagnostických vyšetření, dále z doporučení poskytovatelů zdravotních služeb, ale i jiných odborníků, a zároveň přihlíží i k aktuálnímu zdravotnímu stavu.

Hlava pomazaná, z boží vůle král je relikt minulosti

Žádný odborník není nezpochybnitelnou autoritou, ani psychiatr. Psycholog má právo polemizovat o diagnóze s psychiatrem a naopak. Rodiče i škola mají právo o správnosti diagnózy pochybovat, mají právo mít připomínky, požádat o dodatečné vysvětlení, případně o druhý názor odborníka. Mají právo svou nejistotu komunikovat bez strachu, že budou pokáráni nebo nevybíravým způsobem kamsi odkázání (třeba na filozofickou fakultu). Některé diagnózy z mezinárodní klasifikace nemocí lépe stanovují nelékaři. Kdyby všechny "efkové diagnózy" museli posvětit pouze psychiatři, brzy by se celý systém školní podpory, poradenské a psychologické péče zhroutil. Psychiatři by řídili a koordinovali opatření týkající se dyslexií, dysgrafií, náprav sykavek, dloubání se v nose a kousání si nehtů (F 98.8) a děti s vážným duševním onemocněním by neměl kdo léčit. Pejorativní argumentování filozofickou fakultu, které má vést patrně k dehonestaci odbornosti psychologů, je nemístné. V České republice se psychologie studuje na filozofické fakultě, jinde třeba na lékařském institutu. Psychologie je věda, stejně jako psychiatrie, není jí nadřazena, ani podřazena. S vývojem vědy roste potřeba užších specializací, hranice mezi obory se sbližují a prorůstají. Radu MUDr. Matýse, aby se psychologové v budoucnosti zabývali jen intelektem, sociálními a edukačními věcmi, bychom mohli poslat například nositeli Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství z roku 2014 psychologovi Johnu O´Keefemu a jeho spolupracovníkům, ať vědí, kde mají podle slov českého psychiatra svoje místo.
Autoritativní, arogantní výkřiky matou veřejnost a mají tak na celý systém péče negativní dopad. Direktivní a mocenské zacházení s pacienty je jedním z důvodů vzrůstající tendence pacientů opouštět ověřené a efektivní metody a hledat pomoc a podporu v alternativních přístupech. Systém péče o duševní zdraví je zastaralý a potřebuje změny. Aby změny byly smysluplné, je nutný mezioborový dialog. Stranou nelze ponechat ani etické hodnoty, mezi které patří ověřování informací před jejich veřejným deklarováním a vzájemný respekt.
PhDr. Kateřina Thorová, Ph.D.

Dyslexie na vlastní oči

21. března 2016 v 21:08 | Reflex |  Názory
Dávám odkaz níže,na který když kliknete uvidíte přesně to co vidí dyslektik při čtení.Obdivuji děti,které se s tímto potýkají.



Co je skutečně autismus

19. března 2016 v 18:59 | youtube |  Názory

Začínáme modrat :)

18. března 2016 v 16:10 | já |  2.duben...náš svátek
Blíží se nám opět Celosvětový den autismu,den,kdy si připomínáme,že mezi námi žijí lidé,kteří potřebují naše pochopení,pomoc a respekt.Popřejme jim pěknými modrými obrázky :)


Nemám, jak vidno,sama takovou zkušenost se spádovou školou.

18. března 2016 v 16:06 | Hynek Zdeněk |  Názory

Chlapce s autismem bych nepřijala ani nyní, řekla ředitelka školy

17.3.2016, Autor:
Na chlapce s autismem je nutné pohlížet jako na běžného žáka, uvedl ve svém usnesení okresní soud ve Vyškově. Ilustrační foto.
Na chlapce s autismem je nutné pohlížet jako na běžného žáka, uvedl ve svém usnesení okresní soud ve Vyškově. Ilustrační foto. | foto: Dan Materna, MAFRA
"Nic bych na svém rozhodnutí nezměnila a ani dnes bych zmíněného žáka do naší školy nepřijala. Tím na toto téma končím a nebudu se do médií dál vyjadřovat," uvedla ředitelka ZŠ Milešovice, která před čtyřmi lety poslala Lence Krajčovič dopis, že jejího syna do školy nepřijme. Zdůvodnila to tehdy tím, že si to nepřejí rodiče jeho případných spolužáků.
V Šaraticích, kde následně nastoupil, nemají se současným osmákem žádné konflikty. "Vnímáme ho jako každého jiného žáka. Je snaživý, pracovitý a má dobré vztahy ve třídě. Rozhodně to není žádný problematický typ," tvrdí ředitelka ZŠ Šaratice Eliška Sokolovská.Jan Krajčovič přitom není problematickým hochem z hlediska chování. Jeho jediným handicapem je to, že jako autista potřebuje větší pozornost, aby pochopil, co se po něm chce.
Její slova potvrzuje i třídní učitelka zmíněného žáka Zdeňka Černá. "Jan je veselý a opravdu fajn kluk, který se snaží zapadnout do kolektivu. Jeho spolužáci, kteří s ním chodí už čtyři roky do třídy sami říkají, jak obrovský pokrok za tu dobu udělal. Pokud škola dobře spolupracuje s asistenty, problém rozhodně nehrozí," je přesvědčena Černá.
Na problém dětí s vrozenou vadou autismem se rozhodla upozornit matka Jana Lenka Krajčovič, které se chování ředitelky ZŠ Milešovice nelíbilo a rozhodla se bránit soudní cestou. "Proč má být někdo diskriminován, jen kvůli tomu, že se narodil nemocný?" ptá se máma.
Podle rozhodnutí vyškovského okresního soudu se musí škola Lence Krajčovič omluvit a obec Milešovice má jako zřizovatel školy matce uhradit škodu za psychickou újmu ve výši padesáti tisíc korun. Zatím není jasné zda se proti usnesení odvolá či ne. "Budeme to řešit na jednání zastupitelstva, které se bude konat někdy kolem 10. dubna," uvedl starosta Milešovic.

Výzva senátorům

10. března 2016 v 20:10 | Forum rodičů |  Názory

Výzva senátorům k odmítnutí novely školského zákona

10.03.2016 12:26
Výzva senátorům k odmítnutí novely školského zákona
V poslanecké sněmovně byla 9.3.2016 schválena novela školského zákona.
Významná část rodičů, odborníků a neziskového sektoru odmítá tuto novelu. Její dopady změní výrazně české školství, zhorší postavení rodičů i učitelů ve vzdělávání; zvýší neúměrně tlak na výkon dětí; dále prohloubí nerovnost přístupu dětí ke vzdělání.
Co novela zavádí a jaká rizika přináší:
1) Rozšíření povinnosti (před) školní docházky pro děti již od 5 let věku
Jde sice o předškolní docházku od 5 let, nicméně jejím záměrem je příprava na školu, což je jinými slovy jeden školní rok navíc. A to ve věku, kdy děti mají prokazatelně potřebu hry, celostního rozvoje a potřebu blízkých ze své rodiny. Místo toho bude dítě povinně, většinu každého všedního dne, institucionálně připravováno na školu.
Hlavním argument pro zavedení této povinnosti je příprava dětí na školu (zejména dětí rodičů, kteří údajně nevychovávají děti tak, aby na školu byly připraveny). Novela přitvrzuje podmínky pro všechny děti a rodiče, když říká: "Škola je místem, na které dítě musí být povinně připraveno. Aby neselhalo, nebylo špatně hodnoceno, nezatěžovalo učitele, nezdržovalo ostatní děti, apod." Škola nemá být místem, kde hrozí dítěti již od první třídy srovnávání výkonnosti s ostatními.
Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči (Ústava Článek 32). Ústava nezná povinnost předškolního vzdělávání.
Pokud je cílem novely pomoci dětem ze sociálně znevýhodněných rodin, není nijak doložen efekt této pomoci. Případová studie zadaná ze strany MŠMT nepovažuje povinné předškolní vzdělávání pro všechny za optimální řešení (zdroj ČTK).
Rodiče jistě vítají nárok na mateřskou školu, netransparentně je však zaměňován "nárok" s "povinností". Možnost individuálního vzdělávání 5-letých dětí nebude umožněna všem rodičům, kteří o ni oprávněně budou (muset) žádat. Dále argumentováno více než 3000 rodiči - zde
2) Rozdělování dětí v nízkém věku centrálními testy z matematiky a češtiny
Přijímací řízení na střední školy bude nově prováděno centrálně zadávanými znalostními testy, kterými budou muset projít všechny děti na konci základní školy. Tyto testy je rozdělí na ty, které mohou jít na maturitní obory a na ty, kterým bude znemožněno získat maturitu.
Vliv testu na přijetí žáka má být mezi 60 a 100%. U většiny středních škol se pravděpodobně stane jediným měřítkem pro přijetí žáka. Je to zásadní změna zejména pro střední odborné školy. Maturitní obory nebudou dostupné mnoha dětem, které test nepodloženě vybraných znalostí vyřadí. Přitom by mohly být úspěšné v určitém oboru a v profesním životě jim může vzdělání v maturitním oboru chybět. Jde o segregační opatření, které omezí přístup znevýhodněných dětí k dalšímu vzdělávání. Bez maturity mimo jiné není možné hlásit se na vysokou školu.
Dále se zvýší vliv testování dětí (centrální instituce Cermat) na podobu výuky v základních i středních školách. I ty základní školy, které dosud učily děti celostně, rozvíjely jejich sociální, estetické, tělesné, etické a další důležité dovednosti, se zaměří výuku obsahu testů z matematiky a českého jazyka. Nácvik na testy nepřinese větší zájem dětí o učení, ani o matematiku a český jazyk. Škola se stane pro děti o něco nudnějším a více stresujícím místem.
3) Předčasné ukončení vzdělávací cesty povinnou matematikou u maturity
Zavedení povinné matematiky u maturit, které novela obsahuje, nezvýší numerickou gramotnost obyvatel ani nepodpoří zájem dětí o technické obory. Takové účinky tento povinný centralizovaný matematický test na konci střední školy nepřinese. Jediný efekt bude, že vyloučí určitou skupinu mladých lidí z možnosti získat maturitu. Ti, kteří mají jiné rozvinuté talenty (v oblasti jazyka, estetiky, pohybu apod.) budou vyřazeni z možnosti studovat vysokou školu a vykonávat profese, u kterých je maturita podmínkou.
Celkově bude opět posílena "dehumanizace" maturit - hodnocení i dalších částí maturit odebráno učitelům a přeneseno na "centrum".
4) Netransparentní změny školského zákona v různých jeho částech
S každou další novelou posiluje centralizace (například vliv České školní inspekce, Cermatu apod.) a omezuje se demokratický vliv komunity, učitelů, rodičů a dětí na vzdělávání. V předchozí novele školského zákona byla oslabena pozice školských rad. Školská rada je jediná zákonná možnost rodičů zapojovat se do vzdělávání svých dětí ve škole. V současné novele bylo schváleno odstranění Národní rady pro vzdělávání ze zákona. Rada zatím nedostala šanci prokázat svůj význam jako demokratický nástroj poskytující podněty a zpětnou vazbu. Členy takové rady mohou být učitelské, rodičovské a studentské organizace, výzkumná pracoviště a jiní zástupci veřejnosti.
Novela obsahuje skryté a s veřejností nediskutované změny v různých svých částech.
Celkové vyznění této novely je zpráva rodičům: "Dejte povinně svoje děti od 5 let do systému a nemluvte dále do toho." Zpráva školám a učitelům: "Nepřemýšlejte o tom, jak a co učit - centrální testy na konci základní a střední školy to určí za vás." A zpráva dětem: "Socializujeme vás, otestujeme vás a rozdělíme nebo zastavíme ve vašem vzdělávání". Vývoj školství, který tato novela výrazně ovlivní, odporuje trendům v demokratických zemích.

Přidat svůj hlas - podpis k Výzvě

vyplněním svého jména

i komentáře

můžete

zde


Děkujeme pokud jste kliknutím a vyplněním jména na odkazu výše přidali svůj hlas (doporučujeme rodičům - "podepište" každý za sebe)

Přehled jmen podepsaných

a jejich komentářů

naleznete

zde


Zpracovalo Fórum Rodičů, z. s.
na základě konzultace s rodiči, příznivci a spřátelenými organizacemi.
Více o organizaci Fórum Rodičů zde: www.forum-rodicu.cz
Fórum Rodičů je členskou organizací evropské asociace rodičů: http://euparents.eu/Members
Další vyjádření k povinné školce zde s podpisy 3200 rodičů a komentáře podepsaných zde
Přiklad článku ke schválené novele, který popisuje její základní body zde

Domácí vzdělávání na druhém stupni...proč ne???

8. března 2016 v 18:46 | Novinky.cz |  Názory

Domácí vzdělávání na druhém stupni ZŠ se možná zavádět nebude

Sněmovní školský výbor změnil svůj postoj k domácímu vzdělávání na druhém stupni základních škol. Před měsícem tuto novinku sám navrhl začlenit do novely školského zákona, podle aktuálního stanoviska ale její schválení nedoporučuje. Proti rozšíření domácího vzdělávání i na starší žáky je ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Sněmovna má o novele a jejích úpravách rozhodovat v pátek.
Ilustrační foto
Ilustrační foto
FOTO: Milan Malíček, Právo
Včera 10:43 - Praha
V režimu pilotního ověřování se mohou děti na druhém stupni vzdělávat doma od září 2007. Aktuálně je do něj zapojeno 328 žáků. Národní ústav pro vzdělávání už v roce 2011 doporučil, aby bylo uzákoněno.
Ministerstvo školství s tím ale nesouhlasí. Argumentovalo podceňováním některých vzdělávacích oblastí rodiči dětí, chybějícím porovnáváním s dalšími žáky a problémy v předmětech, které vyžadují vyšší odborné znalosti.
Děti se nyní mohou vzdělávat doma jen na prvním stupni. Zatímco pro tento stupeň domácího vzdělávání by stačilo "učitelům" středoškolské vzdělání, pro druhý stupeň by muselo být podle návrhu vzdělání vysokoškolské.

Škola je socializační prvek

"ČSSD je dlouhodobě zastáncem vzdělání ve školských zařízeních," vyjádřila se k tomu pro Novinky poslankyně ČSSD a členka školského výboru Markéta Wernerová s tím, že individuální vzdělávání na druhém stupni základních škol je proto v rozporu s tezemi, které strana zastává.
Ačkoli by tak sama nejednala, může pochopit zájem některých rodičů o individuální vzdělávání. "Jenže škola neplní úlohu jen coby vzdělávací instituce, ale nastavuje společně s rodinou určitý hodnotový žebříček a je velkým socializačním prvkem naší společnosti," dodala.
Domácí vzdělávání na druhém stupni je jen jednou z desítek úprav, které poslanci ke školské novele přednesli. Školský výbor kromě většiny vlastních změn, mezi něž patří zařazení lesních mateřských škol do školského rejstříku, byl k většině poslaneckých úprav odmítavý.

Ve školkách od dvou let?

Neplatilo to pro návrh Vlasty Bohdalové (ČSSD), podle níž by od září 2020 měly být ve školkách i dvouleté děti, nejen děti od tří do šesti let. Souhlas výboru získal také návrh Karla Fiedlera (Úsvit), který ruší uzákonění Národní rady pro vzdělávání jako poradního orgánu ministryně školství. Dal návrhu šanci.
Z řady návrhů TOP 09 výbor doporučil pouze úpravu studentských samospráv a povinnost ředitele školy nebo školské rady zabývat se stanovisky těchto samospráv.
Výbor naopak nesouhlasil s návrhy Marty Semelové (KSČM) na zrušení možnosti domácího vzdělávání mladších žáků, na odklad inkluzivního vzdělávání nebo na zavedení bezúplatného vzdělávání včetně pobytu dětí ve školních družinách.
Simeon Karamazov (ODS) pak nezískal podporu výboru s návrhem na odstupňované zavedení povinné maturity z matematiky a Matěj Fichtner (ANO) asi neprosadí návrh na odvolávání ředitelů škol bez udání důvodu.
Předloha má mimo jiné od září příštího roku zavést povinný poslední ročník mateřské školy. Ve stejném roce se mají sjednotit přijímací zkoušky na střední školy. O čtyři roky později se má zavést povinná maturita z matematiky. Maturanti pak mají mít tři povinné předměty pro společnou část zkoušky, vedle matematiky ještě češtinu a cizí jazyk.

Dalajláma

6. března 2016 v 21:44 | já

Viktor Hugo

6. března 2016 v 21:41 | já

Dan Millman

6. března 2016 v 21:39 | já

Jaroslav Dušek

6. března 2016 v 21:36 | já

Shakespeare

6. března 2016 v 21:29 | já

Socializace dítka - co si pod tím pojmem představíte a jak je tomu u vás(škola a domškola-rozdíly)

1. března 2016 v 16:28 | já |  Názory
Pedagogové a někteří specialisté včetně politiků tvrdí,že aby se dítě řádně socializovalo a naučilo společenčenství je školní docházka nutná a jinak to není správné.Mnoho dětí i nepostižených je již v současné době vzděláváno tzv. Domácím vzděláváním,kdy dítko studuje doma a pouze v pololetí a na konci školního roku jde k přezkoušení.Zajímají mě názory kladné i záporné,zkušenosti a zároveň pro mnoho rodičů i inspirativní rady.Prosím tedy,kdo máte zájem se k tomuto námětu vyjádřit veřejně ,můžete psát své názory přímo pod článek.Je to natolik rozporuplné téma,že stojí za diskusi.