Květen 2016

Peníze na asistenty....

20. května 2016 v 20:46 | Novinky.cz |  Názory

Peníze na asistenty se musí vydupat

Ačkoliv ministerstvo školství letos rozdělilo na inkluzivní opatření 600 miliónů, do škol se v mnoha případech nedostaly. Ředitelé však mají možnost, jak si peníze vydobýt. Ale jen málo z nich se do sporů pouští.
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Včera 21:08
Pokud krajský úřad odmítne dodat dostatek peněz například na asistenta či speciální pomůcky, může ředitel žádat o zdůvodnění a chtít doporučení, co má bez požadovaných peněz dělat. Tím pádem pak mají kraj nebo obec s rozšířenou působností co vysvětlovat a chybí-li jim argumenty, peníze mají dodat.
Nezíská-li ředitel informace, může se obrátit na ministerstvo školství. To má možnost prověřit, zda krajský úřad nebo obec neporušují závazný předpis. A podle něj mají podpůrná opatření pro postižené prioritu.

Do sporů jde minimum ředitelů

"Nejsou to velká kvanta ředitelů, kteří by šli do rozporu s tím, co jim bylo přiděleno od krajů. Vím, že jich bývá deset až dvacet v každém kraji," řekla Právu místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.
Podle ní tento postup musí každý ředitel znát, ale většinou se bojí jít do sporu s krajským úřadem. Ten totiž může kverulantům zatopit. Má možnost určovat výši normativů, tedy kolik peněz každá škola na každého žáka dostane, a zákon je neomezuje žádnými stropy ani minimy.
Navíc se rozpor vyjednává prostřednictvím zřizovatele, což je v případě veřejných základních škol obec, a může dojít až na stížnosti k ministerstvu, takže papírování jen bují.

Poměry se pomalu zlepšují

"Když jde o 'drobné', tak jim to za to nestojí, což je nesprávné," řekla Seidlová. Podle ní neochota ředitelů škodí celému školskému rozpočtu, protože resort může hlavně na základě poptávky z terénu žádat po financích víc peněz.
Školství nyní analyzuje, jak krajské úřady letos rozepsaly své výdaje a jak dodržely směrnici. Kraje totiž stále mají široké možnosti, jak s penězi nakládat.
Zažádal-li si ředitel o asistenta, kraj mu nemusel poslat ani korunu. Někdy dodal jen část, někdy ale zase o stejnou část snížil speciální příplatek na handicapované dítě, takže nula od nuly pošla.
Školy tedy financovaly asistenty z balíčků určených na odměny pedagogů nebo si na děti museli připlatit rodiče. K tomu docházelo i letos, přestože ministerstvo dodalo stamilióny navíc a směrnice umožnila ze zvýšené rezervy upřednostňovat právě inkluzi.
Po dohodě s Asociací krajů se však v některých krajích začaly poměry narovnávat. Podle zdroje ze školství začaly některé regiony vydávat víc peněz na asistenty. Ti se proplácejí zpětně, jejich pracovní smlouvy však často neodpovídají skutečné náplni práce. Smlouvy stávajících asistentů sice měnit nelze, ale kraj může dodat peníze třeba na odměny.

Krajům se svážou ruce

Resort předpokládá, že kontrolami rozpisů donutí kraje směrnici plně respektovat. Nicméně zatím má jen omezené pravomoci. K výrazným změnám dojde až po 1. září, kdy vejde v platnost novela upravující pravidla pro inkluzi. Ta už je rok schválena. Novela školského zákona, kterou nedávno vetoval prezident Zeman, se inkluze netýká.
Mnohé krajské úřady už vědí, kolik peněz na asistenty bude třeba a chystají si peníze. Pokud by chyběly, ministerstvo vyjedná s financemi další peníze, protože proplácení podpor postiženým žákům bude pro stát závazné.
Svévolné nakládání s penězi by pak měla krajům dále omezit reforma financování regionálního školství. Školy by podle ní už neměly být financovány podle počtu dětí a žáků, ale podle počtu odučených hodin. Hlavně však sjednotí normativy, které bude určovat ministerstvo, a kraje s nimi nebudou moci hýbat. Pokud Sněmovna reformu schválí, vejde v platnost v roce 2018.

Od září bez vytáček

Jakmile vstoupí 1. září v platnost novela upravující inkluzivní pravidla, nemělo by se stát, že by handicapovaný nedostal peníze na asistenty či jinou podporu. Zákon stanoví, že pedagogicko-psychologická poradna nebo speciálně pedagogické centrum určí, jaký typ podpory žák potřebuje. V posudku budou vypsány i náklady určené vyhláškou.
Ředitel bude moci lépe řešit nejen úvazek, ale i náplň práce asistenta pedagoga. Ten by v případě plného úvazku mohl dosáhnout i na 16 430 až 20 700 korun měsíčně. Kraje nebudou mít možnost peníze nedodat.
Dosud se plat asistenta pohyboval mezi 11 a 14 tisíci korun. Ale to jen v případě plného úvazku, který většina nedostala.
Ředitelé však jistotu nemají. Pokud už nyní vědí, že budou mít dítě s postižením, stále se musí řídit současnými normami a doporučení z poradenských zařízení ještě s přesnými částkami neoperují. Po 1. září bude stačit jen podat žádost o nové doporučení, které už bude na míru. Z toho bude jasné, jaký plat bude možné žadatelům o pozici asistenta nabídnout.
Jiří Mach, Právo

Trefné nebo lež?

19. května 2016 v 2:08 | Tomáš Houška |  Názory

Triviální dotaz?Nebo není triviální?

19. května 2016 v 0:36 | já |  Názory
Zaujala mě reakce na jednu věc v našem školství.Pisatel píše.... práce ve školství dává lidem velkou atonomii - nikdo s učitelem ve třídě není, má kontrolu nad skupinou, která je mnohem slabší, zranitelnější....ne každý má dost silný morální kredit a osobnostní vyzrálost aby odolal vábení moci a kontroly... bohužel. Taky minimum z nich se dokáže chovat profesionálně a nechat stranou osobní sympatie a antipatie....
Zajímalo by mě,jak to vidíte vy.Uměl by někdo konkrétně odpovědět na otázku proč vlastně po začátku vyučování nikdo do třídy nesmí?Proč je v ten moment jediná a výhradní autorita pouze pedagog?Proč vlastně nesmí rodič po předchozí domluvě,třeba,být účasten toho,jak probíhá vyučování?Proč je rodič z tohoto procesu jakoby vyloučen a má pouze kontrolovat doma cože se dítko naučilo a jaký má domácí úkol?Jaký to má smysl a má ho nějaký?
Mě to celkem dost zaujalo,chápu,že si nemůže každý rodič jen tak mýrnix týrnix přiklusat do školy a prostě tam být,ale......?Proč to nejde nějak udělat a měli by vůbec o to rodiče zájem?
Vlastně by mě asi milion otázek nenapadlo,dokud jsem si nepřečetla názor....kupodivu...pedagožky :)
Co myslíte vy?Opravdu ta autonymita ve školách je a když ano,má nějaký význam?Dalo by se s tím něco dělat?A také,statistika uvádí,že mnoho mladých pedagogů odchází ze školství a hledají obživu jinde,uvádějí svázanost nesmyslnými osnovami a vyhoření po pár letech učení.Jak je to možné?
Mám spoustu otázek a žádnou kloudnou odpověď.Jen mě tak napadá,vždyť škola a rodič má spolupracovat a z toho co jsem četla mám pocit,že jak rodič vleze do školy musí prostě jen poslouchat.Je to tak nebo ne?
Naslouchají ve škole rodičům?Spolupracují s ním a naopak?Mám čím dál větší pocit,že škola se stala(anebo stále je? ) jakýmsi izolovaným místem,kde jsou děti zákonem odděleny od rodičů jenž ve školní budově nemá téměř žádná práva,ale pouze povinnosti a ty pak ještě doma i mimo ni(učení,domácí úkoly),ale přitom nesmí vědět jak vyučování probíhá a co se v hodině děje.Vše pak zná pouze z vyprávění svého dítěte o které se při případném stěžování řekne,že vše zveličuje a že to tak rozhodně nebylo a tudíž se vyžaduje věřit škole a nikoli dítěti.
I když na druhou stranu zase chápu,že spousta dětí rozhodně nejsou svatoušci a totéž jejich rodiče.Zapeklitá záležitost,nemyslíte?


Řvi potichu,brácho.

12. května 2016 v 14:39 | Ivona Březinová
Dneska jsem si ze školy přinesla katalog z Albatrosu a v něm našla tuto knihu.Přišlo mi správné je dát jako inspiraci na svůj blog.