Listopad 2016

Co je to Advent

23. listopadu 2016 v 9:23 | já |  Naše domškola
Ano ano,adventní čas už pomalu klepe na dveře a tak je správná doba k tomu,seznámit dítko s jeho původem a tradicemi,Chcete-li spadá to do vlastivědy anebo klidně do výtvarné výchovy,kde to můžete spojit i s nějakou tou výrobou věnečku.

Tak se na to podíváme.
Adventní čas začíná 4 týdny před začátkem Vánoc.Lidé se chystají na Vánoce a snaží se pomáhat druhým.Do té doby dříve lidé pracovali hodně venku hlavně na polích a když začalo být venku zima a úroda byla sklizená,věnovali se práci doma.Drali peří,tkali a předli.U draní peří se scházeli sousedé a přátelé rodiny,děti se uvelebili na peci a poslouchali vzpomínky starších nebo podivuhodné příběhy a strašidelné historky.

V 19.století se k nám dostal adventní věnec na kterém jsou 4 svíčky,každá má mít jinou barvu.Na 1.neděli adventní někdy mezi 27. listopadem a 3. prosincem se zapalovala svíčka fialová,je to svíčka proroků a měla by značit vzpomínku na ty,co předpověděli narození Ježíše.Na 2.neděli se zapaluje svíčka také fialová,je to svíčka betlémská a znamená lásku.Na 3.neděli se zapaluje svíčka růžová a to je svíčka pastýřská,znamená radost z toho,že se přiblížili Vánoce a bude končit půst.No a 4.svíčka je svíčka fialová a je to svíčka andělská a ta představuje mír a pokoj všem lidem.
Kromě toho věnce se dodnešních dob v mnoha rodinách dodržují i další zvyky a tradice,Třeba ,,,barborky....

Barbora má svátek 4.prosince a ten den lidé chodí a nařežou si do vázy pár větviček z ovocných stromů,říká se,že když do Vánoc ve váze vykvetou děvčata v domě se do roka vdají a do domu přijde štěstí,Svatá Barbora dříve nosila večer před svým svátkem dárečky,obdarovávala hodné děti a zlobivé napomínala.Úplně stejně jako Mikuláš,který chodí vlastně den po ní,tedy 5.prosince a dělá to samé,jen k tomu napomínání má čerty.

Na začátku adventního času se v domácnostech také začínali péct perníčky,protože ty jsou po upečení tvrdé a potřebují právě tolik času co trvá advent,aby změkli,takže 4.týdny.A ke konci adventu se začínala péct také vánočka.Vánočku dříve pekli tak,že se do ní zapékal peníz a kdo ten peníz našel měl být bohatý a zdravý celý rok.Když se vánočka nepovedla a byla prasklá nebo křivá znamenalo to neštěstí .Lidé tomu věřili a hospodyně se snažili mít opravdu nádherné a ručně dělané vánočky.

Těsně před Vánoci se staví betlémy.Někdo má doma krásné a vyřezávané ze dřeva a někdo jen z papíru,betlém se dá vyrobit i z moduritu.Betlémy se staví proto,aby si lidé vzpoměli na původ Vánoc a jejich kouzla.

Na stolech bývala vždycky mísa s ovocem,bylo čerstvé ale i sušené,lidé dříve neuměli zavařovat nebo mrazit a sušení ovoce byl dobrý způsob,jak si uskladnit některé ovoce i na zimu.Ovoce na stole znamenalo dobrou úrodu na celý rok.

No a nakonec už se zdobí stromeček.Ještě v 16.století církev trestala každého,kdo si stromek doma postavil,byl to pro ni pohanský zvyk a to církev opravdu netolerovala,ale později už ji to zřejmě přešlo a stromečky tak dneska zdobí skoro každý,kdo je zdobit chce.Původně se stromek věšel vzhůru nohama a zdobili se slaměnými doma vyráběnými ozdobami,jablíčky,oříšky anebo voňavými perníčky.Dneska se kupodivu stromek považuje za křesťanský zvyk i když církev kdysi nemohla vůbec přenést přes srdce,že se na Vánoce zdobí.

Každý rok si můžeš domů přinést betlémské světlo,to je plamínek svíčky,který se zapaluje kdesi v dálce v Betlémské jeskyni a lidé ho odtud roznáší do celého světa.


Domškola nám prospívá

8. listopadu 2016 v 3:00 | já |  Naše domškola

Tak je zase o čem psát.

Dlouho ne že by nebylo,ale nebyl čas na psaní.Seběhlo se toho moc a moc.Blog zatím spal,pravda,na moje poměry vcelku dlouhou dobu,ale ono mu to neuškodilo :).
Stali se z nás domškoláci,Nejsme první a ani poslední a rozhodně už to dneska není nic ojedinělého,ba řekla bych vcelku naopak.Zvládli jsme v běžné školní docházce 4.roky hlavně díky báječné paní ředitelce.Odcházela do důchodu chvíli po tom,co jsme ze školy odešli i my.Možná to byl osud,co to takhle zařídil.Kdo ví.
Uběhlo 6.měsíců co se z nás stali domškoláci a přišlo mnoho změn.Syn se stal klidnějším,pracovitějším a učenlivějším.Na online výuku se každý den velmi těší.Jeho třídní pan učitel Zrník je neobyčejně empatický a velmi inspirativní,syn ho miluje a hlavně v hodinách Přírodovědy se snaží stále zapojovat.Paní učitelka na angličtinu je sympatická mladá žena,přirozená autorita,která způsobila,že syn při prvních online hodinách angličtiny volal do skype,že ještě nechce skončit a děti se k němu přidávali.Umí vyprávět krásné příběhy,které vypráví jak v českém tak v anglickém jazyce a děti je s ní poté nadšeně překládají,čtou i konverzují.Její hodiny jsou báječné,rodič,který anglicky skoro nic neumí se tak hodně přiučí.
Hodiny českého jazyka s třídním panem učitelem se stávají díky virtuální tabuli zábavou a hrou,která děti během jediné vyučovací hodiny naučí velmi mnoho a hlavně si to pamatují.Vlastivěda je rozdělena pololetně do dvou celků.V prvním pololetí se probírá hlavně dějepis a ve druhém pak zeměpisná část.Je to geniální řešení,které dětem nezaplňuje hlavičky a bezpečně upevní učivo celku.K tomu pan učitel dokáže vyprávět nádherné příběhy vztahující se k dobám dávno minulým a k tomu přidá i některá ověřená fakta coby zajímavost,tím děti zaujme a je prostor k diskusi.
Přírodověda je také velice úžasně zpracovaný a pojatý předmět nezaobírající se pouze fakty v učebnici.Do virtuální tabule dětem pan učitel vkládá i krásná videa a pak se dětí ptá co viděli a čeho všeho si v tom videu všimly.Šanci na diskusi dostane úplně každý a hodiny přírodovědy provází opravdu nadšené a doplňující diskuse,kdy se děti předhání ve znalostech a doplňují co všechno navíc vědí a znají.
Syn nikdy neměl žádnou z ..výchov..V běžné školní docházce z nich musel být osvobozen.My nyní v prvním pololetí budeme hodnoceni z výtvarné výchovy.Je zadáno pár témat do portfolia,která by měla být vypracována a dovezena na přezkoušení.Syn bude mít krom jediného(kreslení rodiny,nemaluje postavy) všechna a dokonce i něco navíc.Objevuje se mnou kouzlo kreslení redisperem a tuší,kombinace tužky a temper,lepení do malování a podobné věci.Děláme odlitky ze sádry i malé ozdůbky z moduritu.Vše co dělá navíc vkládám do portfolia,které mu stejně jako u ostatních předmětů poslouží k základu hodnocení.
Od druhého pololetí pak je v plánu zařadit portfoliovou metodou i pracovní činnost a tělesnou výchovu,kdy nafocením pohybových aktivit a pracovních aktivit bude ohodnocen poprvé i z těchto předmětů.
Jako podklady k hodnocení z vlasivědy pak dodáme i fotografie z návštěv muzeí a různých akcí vztahujících se k dějinám naší země.Do portfolia lze vkládat i krátká videa zachycující zážitky nebo nevídané objevy,jako třeba užovku obojkovou objevenou na vycházce.
Matematika...největší kámen úrazu celé školní docházky.Panika,strach,nechápání čísel a početních operací.Pomalinku syn začíná zjišťovat,že to tak být nemusí.Během posledních dvou měsíců se nejen naučil chápat a rozumět násobilce,kterou vůbec neovládal,ale dokonce pochopil systém dělení,což je obrovský úspěch.Sčítání a odečítání pod sebe se neuvěřitelně zlepšilo a písemné násobení mu jde krásně.Dokonce i dělení s ocáskem začíná jít částečně bez pomůcky.Jednoduché slovní úlohy krásně zvládá a už i lépe rýsuje.Ovládl zaokrouhlování na tisíce.
Domškola pod vedením školy v Březové mu dodala sebevědomí,odstraňuje den ze dne více a více pocity neúspěchu a pomalu odstraňuje strach ze selhání.Už se částečně naučil říct nahlas a beze strachu či studu..pane učiteli já to nevím nebo já tomu nerozumím...Je úžasné sledovat jak postupuje pomalu vpřed,když ještě nedávno stál na místě a bál se.
Každý den je v kolektivu různě starých dětí a čím dál tím víc se učí různé situace a věci,které k správné socializac(to slovo nesnáším)potřebuje.
Každý den je hodně venku mezi lidmi i zvířaty.Už to není ustrašený uzlíček nervů z diktátů a písemek,z vyvolání.Dokonce si i sám odsouhlasil případný testík přes Skype na známky.Což je něco neuvěřitelného,když vezmu v potaz,jak se řeklo test byl na hromadě.
Až na svá horší období,která v domácím vzdělávání lépe zvládá,velmi pokročil a velmi se zlepšil v mnoha směrech.Jsem na něj pyšná a moje díky směřují do Březové.Pan ředitel Zimčík je neuvěřitelný muž.Vděčím u za to,že syn může opakovat ročník ze zdravotních důvodů,vděčím mu za to,že dokáže postoupit do dalšího ročníku se ctí a beze strachu,že to nezvládne a také mu vděčím za to,že učení přestalo být strašákem,ale stalo se něčím co baví a jde.Nikdy neřekne,že nemá čas,nikdy člověka neodbude a nezlehčuje jeho obavy,nikdy se nechová povýšeně.
Březovská škola je unikátní,navýšila svou kapacitu na 1000 žáků přesto,že na domškoláky má jen čtvrtinu normativu,Svou online výuku si financuje sama bez jakéhokoli přispění státu.Poskytuje vzdělávajícím rodičům nadstandart o jakém se může učitelům ,žákům i rodičům jen zdát.
Náš případ je jen kapkou v moři těch co jsou na tom podobně nebo stejně.Dlouho jsem si nebyla jistá,zda to zvládnu,zda zvládnu učit doma úplně a ne jen v rámci jediného dne jako v běžné škole.Dneska už vím,že zvládnu,já i syn.Ze školy je maximální možná podpora vyučujícího rodiče,bezvadná a okamžitá komunikace při řešení problémů a dokonalá informovanost.Je to něco,co v dnešní době zní skoro jako zázrak.
Když to všechno píšu tak s vděčností vzpomínám na naší paní ředitelku,která byla naším záchraným člunem během uplynulých čtyř let.Díky ní jsme ty čtyři roky zvládali,vždycky si na mě udělala čas,vždycky mě vyslechla a nikdy nebyla proti tomu zkusit novou věc,vždycky říkala,že jí jde hlavně o Alexe a o to,aby prospíval.Ať už se jednalo o cokoli,nikdy pro ni nebyl problém něco realizovat.Byla to skvělá PANÍ ředitelka a já jí přeju,aby si ten důchod zaslouženě užila.
Paní zástupkyni jsem mohla kdykoli zavolat na její soukromý mobil nebo poslat zprávu,vždy byla ochotná a usměvavá.Tyto dvě ženy byli naším základním stavebním kamenem celé čtyři roky v běžné škole a jen díky jim to všechno až do poslední chvíle šlo.Jsem jim vděčná a děkuji.Za ty čtyři roky jsem se naučila věřit si,spoléhat se na sebe a nevzdávat se.Byli to velmi důležité čtyři roky,které jsem potřebovala,abych mohla udělat velkou změnu a krok jiným směrem,abych našla odvahu dělat věci jinak a nebát se.